jakub.wagner@email.cz
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Kryptozoologie

 
 

Hrošík liberijský

Dnes již o existenci hrošíka liberijského nikdo nepochybuje, přitom ještě před rokem 1914 všichni zoologové jeho existenci odmítali. Argumentovali tím, že jde pouze o zdegenerované jedince obyčejného hrocha obojživelného.

První zmínka o tomto malém druhu hrocha pochází z roku 1843, kdy byly do Evropy zaslány dvě lebky, několik kůží a koster. Bylo odchyceno několik kusů, kteří byli chováni v zoologických zahradách v Dublinu a Hamburgu, přesto vědečtí skeptici v jeho existenci nevěřili.

První expedice, jejímž cílem bylo najít a zařadit tento druh, se vypravila z Evropy v roce 1910. Pod vedením zoologa Carla Hagenbecka hledala hrošíka v řekách Libérie. Hrošíka našli, ale udělali jednu obrovskou chybu. Jako pravý zoolog se Hagenbeck rozhodl hrošíka nezastřelit, domníval se, že bude stačit grafická dokumentace a již dříve nalezené kosti.

Na další výpravě však již jeden exemplář zastřelil, navíc jich pět živých přivezl a ukončil tak jakékoliv spekulace o neexistenci tohoto druhu. Dalším úkolem kryptozoologů je dokázat existenci trpasličího slona, jehož existenci skeptici popírají stejně vehementně, jako dříve existenci hrošíka liberijského (informace v další kapitole).

Základní informace: Hrošík liberijský obývá pouze pralesy západní Afriky. Je o mnoho menší než normální hroch, váží jen 250 - 300 kg, na délku měří asi 180 cm a v kohoutku do jednoho metru. Není sice tak hodně vázán na vodu, ale vyhledává bažinné oblasti a vlhké biotopy v okolí řek. Na rozdíl od svého většího příbuzného nežije ve stádech, ale po jednotlivcích nebo v párech. Aktivní je v noci, přes den odpočívá ve stínu rostlin. Podobně jako hroch si teritorium značí trusem, který rozmetá ocasem. Živí se listy, výhonky, plody, trávou a další rostlinnou potravou. Může páchat velké škody na polích a plantážích kulturních rostlin. Na většině území je chráněný zákony jednotlivých států a je zapsán do seznamů CITES II.

V součastnosti je chován v mnoha zoologických zahradách, mezi jinými také Na Svatém kopečku v Olomouci. Jejich chov je celkem obtížný a nákladný, přesto se je daří dobře rozmnožovat. Při chovu těchto zvířat musí jejich ošetřovatelé dodržovat několik zásad: Důležitý je hlavně chov v párech, dostatek stínu, dostatek vodní plochy a klidné prostředí. Odměnou za tyto služby může být po 7-mi měsíční březosti jedno mládě, o které se jeho matka stará další dva roky, z toho ho asi 10 - 12 měsíců kojí. Mládě po narození váží 5 - 7 kg.